Чешский язык. Учебное пособие по грамматике чешского языка - [31]

2. Místní jména doplňujte do vět: ”Narodil se v….”, “Je z….. “

(Vodňany — Narodil se v Vodňanech, je z Vodňan)

Louny, Klatovy, Ústí, Poděbrady, Králíky, Bechyně, Humpolec, Semily, Velké Losiny, Velké Pavlovice, Dolní Kralovice, Vysoké Mýto, Strakonice, Domažlice, Lednice, Rokytnice, Lomnice, Luhačovice, Košice, Dražďany, Atény, Postupim, Míšeň, Stolbcy, Baranoviči, Grenoble, Ankara, Bologna, Cambridge, Bochum, San Francisko, Sydney, Smoleviči, Kolodišči, Zaslavl

3. Vyhledejte pomnožná podstatná jména:

otec, prázdniny, ptáček, Hradčany, oléce, okna, dveře, pomeranče, listí, brýle, lidstvo, narozeniny, větve, medvědice, Medvedice (u Brna)

4. Vlastní jména dejte do Genitivu: román — Jakub Kolas = román Jakuba Kolase

balet — Maurice Ravel, román — Victor Hugo, obráz — Paul Sézanne, epos — Šota Rustaveli, román — Jules Verne, novela — Giovanni Boccacio, román — Alexandre Dumas, báseň — Sándor Petöfi, opera — Giuzeppe Verdi, opera — Wolfgandg Amadeus Mozart, román — Romain Rolland, obraz — Hieronimus Bosch, drama — Federico Garsía Lorka, kresba — Henri Matisse, oratorium — George Friedrich Händel, povídka — Ernest Hamingway, portret — Jan van Eyck, obraz — Eugéne Delacroix, novela — Hermann Hesse

5. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

K (tato idea) měl nedůvěru. Večer bude věnovan tvorbě (Émile Zola). Na stěně máme reprodukce obrazů (Leonadro da Vinci). Při čtení jsme došli k (Wolfram von Eschenbach). Má několik básni od (Michail Eminescu).

Porovnejte: Сравните:

Vendi tam nebyl. Bylo mi lito Vendiho. Ten policista s Vendim už odjel.

Kde je princ Bruno? Chování prince Bruna jí překvapilo.

To byl pan Volf Rodani? Podvedla jsem Rodaniho!Co pověděla matka o Heinrichovi Rodanim? Ne, pane Rodani, nejsme sourozenci.

Hrabě Bordogni to ví. Jste dcera hraběte Bordoniho? Jeho jednání s hrabětem Bordognim se podařilo.

Budete dlouho hrát na Romea a Julii? Hostinska je dcera pana Schäufeleho. Pan Schäufele je tady.

Jdem se přiznala ke své lásce k Axelovi von Roskowi. Víte, pane von Roskowe, viděl jsem vás. S Alexandrem von Roskowem jsem chodil po louce.

ФОРМЫ ДВОЙСТВЕННОГО ЧИСЛА

Существительные oko, ucho (как названия органов и частей тела), rameno, koleno, prsa, ruka, noha сохранили формы двойственного числа во множественном числе: na kolenou, na prsou, na ramenou.

N. ruce — ramena — oči — uši

G. rukou — ramenou/ramen — očí — uší

D. rukam — ramenům — očím — ušim

A. ruce — ramena — oči — uši

V. ruce! — ramena! — oči! — uši!

L. rukou/rukách — ramenou/-ech — oších — uších

I. rukama — rameny — očima — ušima

но если значение меняется (oko — петля, ucho — ручка сумки, чашки ), в косвенных падежах возникают изменения: (Npl..- oka, uchy, G.- ok, noh, D.- okům, noham, A.- oka, nohy, V.- oka! nohy! L.- okách, nohách, I. — oky, nohy) = hrnec s uchy, stůl bez noh.

Сравните:

Stolek s křivými nohami — Dívka s křivýma nohama. Hodinky s dlouhymi rušičkami — Holčička se špinavýma ručičkama. Taška s velkými uchy — Kluk s velkýma ušima. Pletení s velkými oky — Ditě s velkýma očima.

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do správných pádů v množném čísle:

Zvoní mi v (ucho). Vezmi to do (ruka). Dítě lezlo po (koleno). Umí chodit po (ruka). Seděl se (zavřené oko). Stál s (ruka) v (kapsa). Pes chodí po (zadní noha). V (oko) mu stály slzy. Syna nesl na (rameno). Na (noha) měl dřeváky. Bil se do (prsa). Objevila se tvář s (živé očko). Mám hrnek s (velké ucho). Koupil jsem stůl s (pěkná noha). Máš hodinky se (zlatá ručička)? Chytil rybu do sítě s (velké oko). Mám tašku s (kožené ucho). Vlasy mu padají do (oko). Na (ruka) měl rukavice. Je to dívka s (dlouhá noha). Králiky chytal do (oko). Dnes už mám v (noha) třicet kilometrů. Je to dívka s (modré oko). Dítě mavalo (ručička). Máme stůl s (rozvrzaná noha). Koupil jsem si hodinky s (digitální ručička). Na punčoše mi zase ujela dvě (oko). Renata prolézala mezi (noha) stolu. Už zase jíš (špinavá ruka)! Vezmi si tašku s (dlouhé ucho). Pstruha jsem chytl (vlastní ruka).

2. Napište podstatná jména(dívka, stůl, hodinky, pes, děvčátko, dítě)

… s dlouhýma nohama… s kovovými noha-mi… s odřenýma ručičkama… s tenkými ručičkami… s utrženými uchy… s velkýma ušima… s velkýma očima… s velkými oky

Урок 20

МЕСТОИМЕНИЯ (ZÁJMENA)

В чешском языке по значению различаются следующие группы местоимений:

Личные: já, ty, my, vy, on, ona, ono, oni (ony, ona)

Возвратное местоимение se

Указательные: ten, ta, to, tento, tato, toto, onen

Притяжательные: můj, má(moje), mé (moje), tvůj, tvá (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje), náš, naše, naše, váš, vaše, vaše, jeho, jeji, jejich

Вопросительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí

Относительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí, jenž, jež,

Неопределённые: někdo, něco, některý, některá, některé, nějaký, nějaká, nějaké, kdosi, cosi, jakýsi, jakási, jakési, kdokoli(v), cokoli(v), jaký — koli(v), jakákoli(v), jakékoli(v), kterýkoli(v), kterákoli(v), kterékoli(v), leckdo(s), lecco(s), kdekdo…

Отрицательные: nikdo, nic, žádný, žádná, žádné

Определительные: všechen, všechna, všechno, všecek, všecka, všecko, veškerý, veškerá, veškeré, každý, každá, každé